19. června 2026 - Dějepisná exkurze - den šestý

Dvou set tisícová Mohuč nás čekala hned ráno. Opět město, založené Římany jako Mogontiacum. Cíle naší prohlídky byly: Marktplatz v centru starého města, katedrála sv. Martina a mnoho dalšího.

Takže co jsme viděli? Katedrálu sv. Martina a Štěpána, postavenou z červeného pískovce s mohutnými osmibokými věžemi a čtyřmi věžemi rohovými - opět něco úplně jiného, než jsme zatím viděli. Základ románský, ale pak, asi je to tady v Německu nějaké pravidlo, přestavěná do gotiky a samozřejmě i baroka. Dokonce kapli sv. Gottharda museli kousek šoupnout i do náměstí, jinam se nevešla. Ta jediná je postavená z bílého kamene. Vnitřek připomíná dóm ve Špýru s jeho nazarénskými freskami. Jako unikát můžeme vidět i dva protilehlé chóry, každý zasvěcený jednomu světci. V den vysvěcení ale vyhořel (r. 1009) a tak ho stavěli znovu.

I do našich dějin se zapsal - r. 1344 Karel IV. svojí bulou vyňal Čechy a Moravu z podřízenosti k Mohuči. Dozvídáme se, že celkem 7x vyhořel a po napoleonských válkách ho chtěli zbořit. Ale neudělali to a my jsme ho mohli vidět. Huráááá!

Potom už se věnujeme kamennému obelisku starému 100 let, na blízkém náměstí má sochu Jan Guttenberg (toho máme rádi, vymyslel knihtisk a my máme naše milované učebnice…). Další informace o městě následují, ale ty si necháme na vyprávění po návratu.

V poledne jedeme do Frankfurtu nad Mohanem. O něm se učíme (sněm, který v 19. st. jednal o sjednocení Německa), co nás ale čekalo, jsme nevěděli. Vedro dosáhlo vrcholu, a tak jsme se před ním schovali do sv. Bartoloměje, císařského dómu. Tady byl náš Karel IV. zvolen císařem, tady během 2. světové války byly zdi zničeny, ale oltáře a výzdoba byly ukryty a dnes je můžeme obdivovat. Tedy mohli bychom, kdyby nás tam pustili. Asi jsme letos objevili způsob, jak si vybrat k návštěvě kostela dobu, kdy je buď zavřený, nebo se tam konají mše. A tak jsme slyšeli mnoho informací venku před císařským dómem.

Staré město s hrázděnými domy ze 14.-18. století se nám také líbilo. Ale ke Staré opeře už nejdeme, vedro je veliké. Tak se vrátíme do autobusu a vyrážíme směr Most. Rodičové, vaše poklady se Vám vrací domů. Tak u autobusu na shledanou.

A tak končí naše výprava za historickými unikáty a letos i za nepřístupnými kostely. Snad se všem naše cesta líbila a nějaké vzpomínky zůstanou…

Autoři: Mgr. Zdeněk Vejražka (text), Mgr. Kamila Pelešková (foto)