Aktuality

Ráno se probudíme na novém hotelu a vyrážíme do nejstaršího německého města - Trevíru, kterému dal římský císař Augustus jméno Augusta Treverorum. Tentokrát nejedeme z hotelu busem, ale hezky šlapeme po svých.

První zastávkou je zvonice - Červená věž, která stojí hned vedle paláce kurfiřta trevírského. Potom pokračujeme úzkými uličkami ke Kostelu Panny Marie, abychom jeho prohlídkou poznali již pátý typ gotiky, tentokrát gotiku šampaňskou. Název připomíná i barva vnitřního nasvícení kostela, jemně růžová jako barva tohoto nápoje. Stavbu zadal císař Konstantin už r. 326 n.l. Číslo 12 tady hraje svou roli - půdorys dvanáctilisté růže, 12 opěrných sloupů, podpírající klenbu s výzdobou Rajské zahrady… bylo by toho hodně, o čem psát. Ale jak je letos zvykem, uvniř právě dnes probíhají slavnosti a veřejnost není vpouštěna.

Dnes ráno opouštíme Belgii a jedeme do posledního člena BENELUXU, Lucemburska. Po cestě posloucháme několik zajímavostí z dějin této malé země. Tedy malé rozlohou, významem pro naše dějiny velikým. A velikostí pro současnou dobu finanční také země veliké.

Po příjezdu do centra se vydáme k blízké katedrále Notre Dáme, kde se kromě zajímavostí o stavbě vydáváme do jejích katakomb, kde se zastavíme u náhrobku Jana Slepého. My, Češi, mu říkáme Jan Lucemburský, Francouzi mu říkají Jan Český. Ale my víme, že je to ten Jan, který u Kreščaku pronesl, že toho Buoh dá nebude, aby český král z boje utíkal. A on neutekl, ale padl tam. U jeho hrobu si čteme latinský nápis o tom, jak významný panovník to byl. Zajímavé…

Dnes jsme ráno vyrazili do dvou starobylých belgických měst-Gentu a Brugg. Jako první bylo na řadě město Gent, které bylo od středověku hanzovním městem, kde se obchodovalo se suknem. Zbohatlo a bylo to vidět všude. Dvě radnice-gotická a renesanční, nejvyšší věž v Belgii, kostel sv. Mikuláše, kde měli žáci dostat podrobné informace o jednotlivých výjevech nejslavnějšího deskového oltáře od van Eycka. Ale díky chování turistů v minulých letech oltář uzavřeli do placeného prostoru s vysokým vstupným.

Letošní XXII. ročník soutěže "O pohár ředitele školy" přinesl v psaní na klávesnici napínavé klání patnácti žáků.

Sextán Patrik Kokšál, obhájce loňského titulu, tentokrát těsně obsadil druhé místo. O pouhé tři úhozy ho předstihl žák kvarty Jonáš Bartoš a stal se novým vítězem, držitelem putovního poháru a určitě i dobrého pocitu. Po svém desetiminutovém opisu podpořil probíhající projekt Cesta za snem a na handbiku ujel několik kilometrů pro dobrou věc.

Ráno jsme se po vydatné snídani vydaly do Bruselu. Co nás čekalo, nikdo příliš netušil. Věděli jsme, že je město sídlem orgánů EU, také jsme si po cestě všímali spusty lidí, hovořících snad všemi evropskými jazyky, ale to nás příliš nezajímalo.

Naše cesta měla dva cíle - Grand-Place s nádhernou radnicí ve stylu gotiky a cesta přes krásná náměstí ke královskému paláci a jeho zahradám. Cestou jsme se zastavili v chrámu sv. Martina a sv. Guduly na ukázku branantské gotiky, takovou jinde asi neuvidíte. Všímali jsme si, že po cestě míjíme mnoho muzeí (hudebních nástrojů, umění, řemesel, oděvů), jako bychom procházeli nějakou muzeální částí města. Všechna jsou nalepená jedno na druhé, ale dovnitř nejdeme, směřujeme dál.

V pondělí k nám zavítali zástupci projektu Cesta za snem, kteří nám celý koncept představili. Projekt se zabývá nejen sportem a aktivitami handicapovaných lidí, ale jeho ambicí je i propojit každodenní činnosti handicapovaných a těch zdravých. Vytváří prostředí, kde mohou být všichni lidé společně v pohybu bez ohledu na zdravotní omezení či zkušenosti. Sport se tak stává cestou k radosti, novým přátelstvím, inspiraci a osobnímu rozvoji.

O víkendu 13. a 14. června 2026 se v Račicích uskutečnilo Mistrovství oblasti Labe, které je tradičně posledním kvalifikačním závodem před Mistrovstvím České republiky. Podkrušnohorské gymnázium Most mělo na šampionátu výrazné zastoupení prostřednictvím studentů a absolventů školy, kteří reprezentovali Veslařský klub Ohře Most pod vedením trenéra Pavla Bláhy, Jakuba Makovičky a Karolíny Zázvorkové.

V sobotu v noci jsme zahájili naši cestu za poznáním historických památek v západní Evropě. Po náročném noční přesunu jsme se celí rozlámaní vypotáceli z autobusu a zjistili jsme, že jsme v Holandsku, konkrétně ve městě Maastricht.

Náš žák Matyáš Perůtka dosahuje dlouhodobě výborných sportovních výsledků a úspěšně reprezentuje školu i svůj klub.

Minulý týden se zúčastnil mezinárodního turnaje ITF v Liberci, kde se jako nenasazený hráč probojoval až do finále. V jeho průběhu se bohužel zranil a musel zápas ve třetím setu skrečovat.

I přesto jde o další velký úspěch v této sezóně. Matyášovi přejeme brzké uzdravení a mnoho dalších sportovních i studijních úspěchů.

Autorka: Alena Perůtková