Tag '2k26'

Ve dnech 19. až 25. června se třídy P.A, S.A a T.A zúčastnily školy v přírodě v Hrachově u Příbrami. Během týdne děti čekal pestrý program plný výletů, sportovních aktivit, her i společně stráveného času.

Přestože nás provázely vysoké teploty, děti vše zvládaly výborně. Nechyběl dostatek pití ani osvěžení v podobě vodních her či brodění v potoce. V průběhu pobytu jsme navštívili hrachovské menhiry, Váchův špejchar, bazén, zahráli si volejbal a děti se zapojily do řady sportovních i týmových aktivit připravených vychovateli.

Po postupu z krajského kola se naše družstvo ve složení Miroslav Jirásko, Vladimír Veverka, Michal Horváth a Xuan Nguyen Ta zúčastnilo Mistrovství České republiky školních družstev v šachu. Turnaj probíhal ve dnech 22. až 24. června 2026 ve Zlíně. V kategorii středních škol se nominovalo 32 týmů ze všech krajů republiky, které byly nasazeny podle průměrného ELO. Naše družstvo zaujalo devatenáctou startovací pozici. V průběhu devíti kol turnaje se dokázali kluci dostat až na místo deváté, což je za poslední roky nejlepší umístění. Gratulujeme a děkujeme.

Poslední třídní akce sexty v tomto školním roce patřila turistice a koupání. Vydali jsme se do České Kubice na Domažlicku, kde je spousta příležitostí tento záměr naplnit. Různá malá či větší muzea, památníky, zámky s úžasnými příběhy, vrcholky Českého lesa (i ten vůbec nejvyšší), jezero Drachensee, městečko Furth im Wald, koupání na Babylonu, to vše bylo v nabídce. Každý si denně mohl vybrat progam podle zájmů a náročnosti, a to ze tří variant. Podle závěrečného hodnocení tuto možnost volby účastníci zájezdu velmi kvitovali.

S končícím školním rokem se účast na výuce vždy ztenčuje. To ale neplatí o již tradičním sportovním dni. Ten se koná vždy na konci roku a letos to vyšlo právě na úterý 23. června.

Počasí sice bylo nemilosrdné, ale naši žáci si i přesto dokázali den plný pohybu a sportu užít. Tento rok se soutěžilo opět ve třech disciplínách.

Nejširší zastoupení týmů měl jako již tradičně fotbal, ve kterém celý turnaj ovládli kluci ze septimy s všeříkajícím názvem Alkáči.

Holčičí disciplínou byl volejbal, který suverénně vyhráli studentky z týmu Švískoti reprezentující třídu 2.S.

V pondělí 15. června vyrazili studenti z 3.A, 2.A, M.A a Q.A na týdenní poznávací zájezd do Španělska. Po dlouhé cestě autobusem přes Německo a Francii jsme dorazili na pobřeží Costa Brava, které se na několik dní stalo naším domovem.

Ubytováni jsme byli v hotelu Balmes v Calelle, kde nás čekalo příjemné prostředí i výborná strava. Po příjezdu jsme si užili první chvíle u moře a načerpali síly na další dny plné poznávání.

Stejně jako v minulých letech jsme opět podnikli výpravu s výběrem studentů do naší spřátelené školy v německém Hungenu. Připojuji dojmy našich studentů:

Výměnný pobyt v Německu hodnotím velmi pozitivně. Na začátku jsem měl problém němčině rozumět a bál jsem se mluvit, ale díky každodennímu kontaktu s německými studenty a snaze aktivně komunikovat se můj strach postupně odboural. Začal jsem lépe rozumět a zapojovat se do běžných konverzací, což výrazně zlepšilo mé jazykové dovednosti. Němečtí studenti byli velmi přátelští a ochotní. Také program byl skvěle připravený. Navštívili jsme Frankfurt, kde jsme viděli Main Tower a Paulskirche a také Wiesbaden, hlavní město Hesenska. Celý pobyt považuji za vydařený a budu rád, pokud budu mít možnost zúčastnit se podobné akce i v budoucnu.

V termínu od 17. do 19. června jsme odjeli s 2.S do Prunéřova. Cílem naší exkurze byl Přírodní park Střední Krušnohoří. Krajina mezi Prunéřovským potokem a řekou Chomutovkou je známá svými geologickými útvary, lesy a krajinářskou hodnotou.

Našli jsme si čas i na sport, opékání buřtíků a letní pohodu.

Autoři: Mgr. Karla Trefná (text), Mgr. František Staněk (foto)

Jako poslední třída z letošních 3. ročníku, se na šestidenní putování vypravila 3.B.

Vlak nás tentokrát zavezl do krás jižních Čech a naše nejprve vodní, a později cyklistické dobrodružství, tak mělo kulisy Českého Krumlova, povodí Vltavy či Třeboně. A jak se podařilo třídě vypořádat s nástrahami kánoí, jezů a kol?

Dvou set tisícová Mohuč nás čekala hned ráno. Opět město, založené Římany jako Mogontiacum. Cíle naší prohlídky byly: Marktplatz v centru starého města, katedrála sv. Martina a mnoho dalšího.

Takže co jsme viděli? Katedrálu sv. Martina a Štěpána, postavenou z červeného pískovce s mohutnými osmibokými věžemi a čtyřmi věžemi rohovými - opět něco úplně jiného, než jsme zatím viděli. Základ románský, ale pak, asi je to tady v Německu nějaké pravidlo, přestavěná do gotiky a samozřejmě i baroka. Dokonce kapli sv. Gottharda museli kousek šoupnout i do náměstí, jinam se nevešla. Ta jediná je postavená z bílého kamene. Vnitřek připomíná dóm ve Špýru s jeho nazarénskými freskami. Jako unikát můžeme vidět i dva protilehlé chóry, každý zasvěcený jednomu světci. V den vysvěcení ale vyhořel (r. 1009) a tak ho stavěli znovu.

Ráno se probudíme na novém hotelu a vyrážíme do nejstaršího německého města - Trevíru, kterému dal římský císař Augustus jméno Augusta Treverorum. Tentokrát nejedeme z hotelu busem, ale hezky šlapeme po svých.

První zastávkou je zvonice - Červená věž, která stojí hned vedle paláce kurfiřta trevírského. Potom pokračujeme úzkými uličkami ke Kostelu Panny Marie, abychom jeho prohlídkou poznali již pátý typ gotiky, tentokrát gotiku šampaňskou. Název připomíná i barva vnitřního nasvícení kostela, jemně růžová jako barva tohoto nápoje. Stavbu zadal císař Konstantin už r. 326 n.l. Číslo 12 tady hraje svou roli - půdorys dvanáctilisté růže, 12 opěrných sloupů, podpírající klenbu s výzdobou Rajské zahrady… bylo by toho hodně, o čem psát. Ale jak je letos zvykem, uvniř právě dnes probíhají slavnosti a veřejnost není vpouštěna.

Dnes ráno opouštíme Belgii a jedeme do posledního člena BENELUXU, Lucemburska. Po cestě posloucháme několik zajímavostí z dějin této malé země. Tedy malé rozlohou, významem pro naše dějiny velikým. A velikostí pro současnou dobu finanční také země veliké.

Po příjezdu do centra se vydáme k blízké katedrále Notre Dáme, kde se kromě zajímavostí o stavbě vydáváme do jejích katakomb, kde se zastavíme u náhrobku Jana Slepého. My, Češi, mu říkáme Jan Lucemburský, Francouzi mu říkají Jan Český. Ale my víme, že je to ten Jan, který u Kreščaku pronesl, že toho Buoh dá nebude, aby český král z boje utíkal. A on neutekl, ale padl tam. U jeho hrobu si čteme latinský nápis o tom, jak významný panovník to byl. Zajímavé…

Dnes jsme ráno vyrazili do dvou starobylých belgických měst-Gentu a Brugg. Jako první bylo na řadě město Gent, které bylo od středověku hanzovním městem, kde se obchodovalo se suknem. Zbohatlo a bylo to vidět všude. Dvě radnice-gotická a renesanční, nejvyšší věž v Belgii, kostel sv. Mikuláše, kde měli žáci dostat podrobné informace o jednotlivých výjevech nejslavnějšího deskového oltáře od van Eycka. Ale díky chování turistů v minulých letech oltář uzavřeli do placeného prostoru s vysokým vstupným.

Letošní XXII. ročník soutěže "O pohár ředitele školy" přinesl v psaní na klávesnici napínavé klání patnácti žáků.

Sextán Patrik Kokšál, obhájce loňského titulu, tentokrát těsně obsadil druhé místo. O pouhé tři úhozy ho předstihl žák kvarty Jonáš Bartoš a stal se novým vítězem, držitelem putovního poháru a určitě i dobrého pocitu. Po svém desetiminutovém opisu podpořil probíhající projekt Cesta za snem a na handbiku ujel několik kilometrů pro dobrou věc.

Ráno jsme se po vydatné snídani vydaly do Bruselu. Co nás čekalo, nikdo příliš netušil. Věděli jsme, že je město sídlem orgánů EU, také jsme si po cestě všímali spusty lidí, hovořících snad všemi evropskými jazyky, ale to nás příliš nezajímalo.

Naše cesta měla dva cíle - Grand-Place s nádhernou radnicí ve stylu gotiky a cesta přes krásná náměstí ke královskému paláci a jeho zahradám. Cestou jsme se zastavili v chrámu sv. Martina a sv. Guduly na ukázku branantské gotiky, takovou jinde asi neuvidíte. Všímali jsme si, že po cestě míjíme mnoho muzeí (hudebních nástrojů, umění, řemesel, oděvů), jako bychom procházeli nějakou muzeální částí města. Všechna jsou nalepená jedno na druhé, ale dovnitř nejdeme, směřujeme dál.

V pondělí k nám zavítali zástupci projektu Cesta za snem, kteří nám celý koncept představili. Projekt se zabývá nejen sportem a aktivitami handicapovaných lidí, ale jeho ambicí je i propojit každodenní činnosti handicapovaných a těch zdravých. Vytváří prostředí, kde mohou být všichni lidé společně v pohybu bez ohledu na zdravotní omezení či zkušenosti. Sport se tak stává cestou k radosti, novým přátelstvím, inspiraci a osobnímu rozvoji.

O víkendu 13. a 14. června 2026 se v Račicích uskutečnilo Mistrovství oblasti Labe, které je tradičně posledním kvalifikačním závodem před Mistrovstvím České republiky. Podkrušnohorské gymnázium Most mělo na šampionátu výrazné zastoupení prostřednictvím studentů a absolventů školy, kteří reprezentovali Veslařský klub Ohře Most pod vedením trenéra Pavla Bláhy, Jakuba Makovičky a Karolíny Zázvorkové.

V sobotu v noci jsme zahájili naši cestu za poznáním historických památek v západní Evropě. Po náročném noční přesunu jsme se celí rozlámaní vypotáceli z autobusu a zjistili jsme, že jsme v Holandsku, konkrétně ve městě Maastricht.

Náš žák Matyáš Perůtka dosahuje dlouhodobě výborných sportovních výsledků a úspěšně reprezentuje školu i svůj klub.

Minulý týden se zúčastnil mezinárodního turnaje ITF v Liberci, kde se jako nenasazený hráč probojoval až do finále. V jeho průběhu se bohužel zranil a musel zápas ve třetím setu skrečovat.

I přesto jde o další velký úspěch v této sezóně. Matyášovi přejeme brzké uzdravení a mnoho dalších sportovních i studijních úspěchů.

Autorka: Alena Perůtková

Máme za sebou šestidenní jízdu po Británii. Vyměnili jsme lavice za Shoreham-by-Sea, Brighton, Hastings, Stonehenge a Londýn.

Hned na začátku nás dostal výhled ze 162 metrů vysoké věže v Brightonu a super molo Palace Pier. Bylo to sice trochu fyzicky náročné, ale zvládli jsme to!

Bydlení v anglických rodinách byla výzva, ale angličtinu jsme zvládli. Třetí den jsme poctivě odmakali 5 hodin v jazykové škole a domů si vezeme oficiální certifikáty.