12. listopadu 2017 - Ve světle hudby

Vše začalo v neděli v 10:00, kdy jsme se všichni sešli v naší hudebně, kde jsme měli ještě "předkoncertovou" zkoušku, na které jsme si zkusili všechny skladby, které večer měly zaznít.

Vše probíhalo tak, jak mělo a vše i znělo tak, jak mělo. Kolem půl druhé jsme se naobědvali a po čtrnácté hodině jsme vyrazili směr Osek.

Jééé, vy vlastně nevíte vůbec nic o tomto koncertu. Takže, na tento koncert jsme byli, společně s Ženským komorním sborem Jirkov, pozváni sborem Collegium hortensis, který celý tento koncert zprostředkoval, konkrétně tedy jeho dirigent pan Jan Zástěra. Tento koncert se jmenoval "Ve světle hudby" a to proto, protože se konal u příležitosti slavnostního rozsvícení nového osvětlení kostela svatého Petra a Pavla v Oseku. Tímto jsem vás zasvětila a můžeme pokračovat v našem příběhu.

Když jsme do Oseka dorazili, dostali jsme všichni svíčku a začala generální zkouška. Pan Jan Zástěra to měl vše vymyšlené, a tak to muselo šlapat přesně podle plánu. Nástupy jsme si zkoušeli asi pětkrát, ale nakonec to stálo za to. Po dvouhodinové zkoušce mohli do kostela vstoupit návštěvníci (nakonec jich bylo přes 300) a koncert mohl vypuknout.

Vůbec nevím, jak vám to mám všechno popsat, abyste se vžili do té krásné atmosféry.

Jak už jsem psala, byly jsme 3 sbory a každý měl na první píseň své místo, to znamená, že od každého sboru zazněla píseň z jiného "kouta" kostela, přičemž byla v kostele tma a my měli zapálené jen svíčky, no nádhera. Po našich prvních písních zazněla společná skladba "Alleluja", při které jsme se přemístili na společné místo. Poté zpíval sbor Collegium hortensis, po jejich dvou skladbách se sfoukly svíčky a kostel se rozsvítil. Následovala opět společná skladba "Adoto te devote", kterou napsal pan Zástěra. Následně sbory odešly a zůstali jsme tam my a začala naše chvilka slávy. Vystoupili jsme s písněmi: "Pater noster", "Dona nobis pacem" a "Oh happy day". Všichni tleskali a během našeho zpívání se usmívali, takže předpokládám, že se jim to líbilo. I ženský sbor z Jirkova nám pak říkal, že jsme zněli krásně a takováto slova vždy hřejí u srdíčka. Po našem vystoupení jsme šli do sakristie (místnost v kostele, umístěná zpravidla bočně od kněžiště nebo za hlavním oltářem), kde jsme poslouchali sbor z Jirkova.

A pak to přišlo, závěr celého koncertu. Opět jsme nastoupili všichni a zazpívali společnou skladbu, též od pana Zástěry, "Perla ukrytá".

Neumíte si představit, jak krásně to znělo.

Po koncertu jsme se opět dopravili do Mostu a hurá do postýlek. Byl to náročný, ale nádherný den.

Autoři: Markéta Rybínová, 4.C (text), Mgr. Michal Smatana (foto)