9. prosince 2017 - Rozeznělý Euroregion Krušnohoří

V 11:00 vyjel autobus od budovy gymnázia do Chomutova, kde nás mile překvapil sníh, který u nás ještě nebyl (dnes tomu tak již není).

Abych vám napsala něco málo o tomto koncertu. Byl to německo-český koncert, kde se představily pěvecké sbory a orchestry z celého Krušnohoří, více asi není třeba vědět (hlavně ani já o tom více nevím :-D).

V budově Kina Svět jsme se zapsali na prezenční listiny a paní organizátorka nás dovedla do malého sálu, kde jsme si mohli odložit. Poté nám ukázala velký sál, kde se konal celý koncert + naše zvuková zkouška. Náš čas na zkoušku byl ve 12:15. Ta trvala cca půl hodinky a pak jsme šli na raut. Víte, vždycky se o nás hezky starají a máme pití, jídlo a nemáme si na co stěžovat, ale co nám dali teď. N E S K U T E Č N É ! ! !

Měli jsme na výběr snad ze všeho. Od sladkých koláčků, přes pečivo, řízečky, saláty, přírodní masa, až po rýži a brambory. Pití samozřejmě nebylo také málo, 4 druhy minerálních vod, káva, čaj. No, nemohli jsme si stěžovat. Vše bylo chutné, stále teplé a doplňované. Ale kvůli jídlu jsme tam nejeli.

Po velmi vydatném obědě jsme měli 2 hodiny čas, takže jsme odpočívali a povídali si, sem tam si skočili pro nějaké to další jídlo, nečekaně.

Po půl třetí jsme se pomalu přesunuli do velkého sálu, který se začal plnit lidmi jak z Čech, tak z Německa.

V 15:00 byl koncert zahájen projevem ředitelem chomutovské ZUŠky, který byl tlumočen do němčiny.

Koncert zahájil orchestr Ponticello Chomutov, dále vystupovaly pěvecké sbory či jednotlivci.

Nechci být nějak zlá, ale sbory, které byly před námi, no…… nebyly úplně dobří. Mysleli jsme si, že je to technikou, protože jsme měli 4 mikrofony a ty vždy zkreslují a nezní to nejlépe. Každopádně. My přišli na řadu kolem půl páté, odzpívali jsme si našich 6 skladeb a šli si opět sednout na naše místa. Po nás šly ještě 2 sbory a ten poslední byl vážně skvělý! Zpívali skladby, které i my zpíváme, a tak jsme si z našich míst s nimi zazpívali, bylo to příjemné.

No, abych se vrátila k té technice. Nebylo to technikou, technika byla v pohodě, jen ty sbory nebyly úplně v pohodě.

Vím, že vždy píšu, že za námi chodili lidé a chválili nás. Já si to vážně nevymýšlím. I tentokrát za námi chodili a říkali, že jsme byli nejlepší a že děkují za naše vystoupení a jestli nechceme přejít k nim do sboru. Ještě že my jsme věrní jen sami sobě!!

V půl sedmé večer jsme se v pořádku vrátili domů s dobrým pocitem, který nám dali lidé, co nás chválili a hlavně naše milovaná Řepinka?!

I přes celou zabitou sobotu jsme si to užili!

Autoři: Markéta Rybínová, 4.C (text), Mgr. Michal Smatana (foto)