15. června 2026 - Dějepisná exkurze - den druhý

Ráno jsme se po vydatné snídani vydaly do Bruselu. Co nás čekalo, nikdo příliš netušil. Věděli jsme, že je město sídlem orgánů EU, také jsme si po cestě všímali spusty lidí, hovořících snad všemi evropskými jazyky, ale to nás příliš nezajímalo.

Naše cesta měla dva cíle - Grand-Place s nádhernou radnicí ve stylu gotiky a cesta přes krásná náměstí ke královskému paláci a jeho zahradám. Cestou jsme se zastavili v chrámu sv. Martina a sv. Guduly na ukázku branantské gotiky, takovou jinde asi neuvidíte. Všímali jsme si, že po cestě míjíme mnoho muzeí (hudebních nástrojů, umění, řemesel, oděvů), jako bychom procházeli nějakou muzeální částí města. Všechna jsou nalepená jedno na druhé, ale dovnitř nejdeme, směřujeme dál.

Zahrady se nám odmění svojí nádherou, úpravou a nezvyklými tvary záhonů. Vše je čisté, nikde žádné rušivé dojmy. Stejný je i královský palác. Paráda. Ještě větší paráda je volno, rozchod, shopping, kávička, zmrzlina, hranolky - prostě ochutnáváme všechno zajímavé.

Odpoledne se přesuneme opodál města, k vesničce Waterloo. Tady se r. 1815 odehrála jedna z nejkrvavějších bitev napoleonských válek. Říká se, že dodnes bloudí po bojišti duchové vojáků, bránících statek Hougoumont, nebo že je v noci vidět bloudící postava ženy, která tehdy pomáhala raněným a dodnes je prý hledá. Ostatně 50 000 mrtvých z bitvy asi bylo i na tehdejší dobu opravdu hodně. Nás ale nezajímají duchové, nás zajímají fakta. A tak následuje popis bitvy s mnoha, mnohým neznámými, fakty, přidáme i několik historických zajímavostí a vystoupáme na Lví pahorek, abychom se po bojišti mohli porozhlédnout.

Prohlídka velmi moderního muzea bitvy, ležícího pod zemí nás ohromí velikým množstvím figurín v dobovém oblečení, množstvím zbraní, dobových reálií a všímáme si také interaktivních možností prohlídky muzea. Vidíme i zajímavý film o průběhu bitvy. Jako bonbonek si potom prohlédneme panorama bitvy, obraz vysoký 12 metrů a dlouhý 122 metrů, který patří k největším na světě. Asi bychom u toho osobně být nechtěli.

Následují nákupy, hlavně návštěva McDonaldu a jsme spokojeni.

Pro dnešní den je toho dost, vracíme se na hotel, zvládneme vše prodebatovat a můžeme jít spát. Zítra nás čekají… to až zítra.

Autoři: Mgr. Zdeněk Vejražka (text), Mgr. Kamila Pelešková (foto)